Když do jídla vstoupí rýma, kašel a prořezávání zoubků: Musíme přestat s pevnými kousky?
Podnětem k tomuto článku, jako ostatně vždy 🙂 , je dotaz jednoho z vás, rodičů. Jejich osmiměsíční syn jídlu do té doby jídlo užíval a krásně se pustil do všech možných druhů pevných kousků. Pak ale přišla rýma, kašel, zoubky (ahoj, horní dvojko!) a najednou se všechno pokazilo. Chlapeček se dokonce několikrát u jídla dusil, rodiče z toho byli samozřejmě nesví a nevěděli, co si teď v období nemoci počít. Někomu z vás to může přijít jako banální dotaz, však má pořád mléko, … Jenže co v případě, že miminko o jídlo zájem pořád má a vyžaduje být s rodiči u stolu a jíst i navzdory nemoci?
Přináším několik postřehů a tipů, které jsem poskládala nejen z vlastních zkušeností, ale i z těch vašich. Snad to některé z vás to inspiruje a třeba i uklidní.
Dítě je nemocné. Mám přestat s nabízením pevných kousků, nebo ne?
Častá otázka! Je přirozené se bát, když se vaše dítě u jídla hodně dáví nebo kašle či dokonce hůře polyká. Ale nemusíte všechny pevné kousky hned „odpískat“. Jediné, co je dobré v období nemoci nebo prořezávajících se zoubků udělat, je trochu zpomalit a upravit nabídku.
Zvolte prověřenou klasiku: Pokud jste měli v plánu zkoušet nějaké exotické suroviny nebo úplné novinky, klidně je na pár dní odložte. Během nemoci se děti obecně cítí nejjistěji s tím, co znají.
Měkčí a menší kousky: Pro děti, které se momentálně dáví, případně dusí i tím, co dříve zvládaly, připravujte jídlo v měkčí podobě. Pečená zelenina, polévky do skleničky, dobře podušené kousky nebo ovoce bez tvrdé slupky mohou být skvělou volbou. Vzpomeňte si, jaké konzistence jste zaváděli na samotném začátku zavádění pevných kousků:
- lehce rozmělnitelné kousky, ale vynechte kombinované konzistence typu vodnímelou, citrusy, rajčata, vývary s kousky,…
- používejte dipy a omáčky ke zjemnění textur. Takže třeba pečivo pokapejte olejem, jogurtem, mlékem, rostlinným nápojem, nastrouhaným rajčetem…
- kousky masa nabízejte spíše dušená či vařená v pomalém hrnci společně s nějakou omáčkou. Pečenou zeleninu nabízejte dostatečně omaštěnou nebo také s nějakým dipem. Poslouží i jogurt ochucený bylinkami nebo pár kapkami kvalitního oleje.
- pozor na kaše (ovesná, krupice, bramborová,...), ať se nelepí na patro, atd.
Vzpomínám si, jak můj syn kdysi na podzim chytl ošklivou rýmu. Zrovna jsem se těšila, jak vyzkoušíme novou verzi naší oblíbené bramborové torilly. Ani náhodou! Dva dny poctivě kňoural, nechtěl kousat, a když už, tak hltal a „kuckal“. Rozhodla jsem se tedy pro krémové polévky do skleničky (pórkový krém s brambory, tofu a česnekem byl hit), jeho oblíbenou omeletu jsem ředila pár dní mlékem, aby byla vláčnější a chléb jsem mu namáčela do strouhaných rajčat s olejem a bylo vystaráno. Sice jsme jedli pár dní trochu monotónně, ale víte co? Svět se nezbořil. Za týden jsme se k tortille vrátili – a jak mu chutnala!
💡 Tip: Pokud dítě odmítá běžné jídlo, může pomoci nabídnout mu něco chuťově intenzivnějšího – Kvůli infekčnímu onemocnění a s tím spojeným zánětem, otoku a virové interferenci v dýchacích cestách může dojít ke změnám ve vnímání pachů a chutí. Jemné chutě můžou být během nemoci hůře vnímatelné, protože, zjednodušeně řečeno, zánět blokuje průchod pachových molekul a narušuje přenos signálů do mozku. Děti (samozřejmě i dospělí) proto mohou preferovat výraznější chutě, jako jsou sladké, slané nebo kyselé, které jsou i přes oslabené „smysly“ lépe rozpoznatelné, přičemž silně aromatické potraviny, jako třeba zmiňovaný česnek, mohou krátkodobě podpořit vnímání chutí. To může být důvodem, proč během nemoci vyhledáváme například silné vývary, ovocné šťávy nebo kořeněnější pokrmy. Po uzdravení se vnímání chutí obvykle vrací do normálu 🙂
„Radko, může mít vlivem kašle nějak zúžené hrdlo, proto špatně polyká?“
Jedna z otázek, kterou se mě zmiňovaná rodina ptala, bylo, jestli za častým kašlem při jídle a občasným dušením může stát takzvané „zúžené hrdlo“. Ve většině případů se hrdlo fyzicky nezúží jen kvůli nachlazení a kašli. U běžné rýmy a kašle je problém spíše v tom, že dítě má ucpaný nos, musí dýchat ústy, a zároveň se snaží polykat. Tím se narušuje přirozená koordinace dýchání a polykání – dítě se nadechne ve chvíli, kdy má v ústech jídlo, což může vést k jeho vdechnutí. Výsledkem pak bývá častější kašel nebo zakuckání.
Existují však situace, kdy výrazně oteklé krční mandle (například při angíně či abscesu) dokážou prostor v hltanu opravdu zmenšit a v krajních případech se může stát, že polykání téměř znemožní. Při angíně nebo chřipce může být hrdlo natolik bolestivé, že dítě jídlo odmítá, protože je pro něj polykání, při nejmenším, nepříjemné. Kromě toho hlen, který stéká z nosu do krku, může způsobovat škrábání a polykání o to víc zhoršovat. V takových případech může pomoci velmi měkká a jemná strava, která dítěti poskytne potřebnou výživu bez zbytečného „nepohodlí“.
Vydatné krémové polévky, vláčné kaše (ať už nasladko, nebo naslano, rýžové, ovesné, jáhlové,...), míchaná vajíčka nebo třeba i pudinky (žloutkový, škrobový s vejcem, bez vajec,...)a tučné jogurty můžou být skvělým řešením. Jsou snadné na polykání, nenutí dítě tolik koordinovat dýchání a zároveň mu dodají potřebnou energii.
Prořezávání zoubků
Když se novým zoubkům (například horním dvojkám) nechce ven, bývá to pro dítě i pro rodiče dost náročné období. Bolavé dásně můžou způsobit, že dítě sousto rychleji spolkne, aby nemuselo dlouho kousat, nebo naopak odmítá tvrdší textury, protože je to nepříjemné. I když se většina kousků zpracovává zadními dásněmi, bolavé přední dásně (třeba při prořezávání horních dvojek) dokážou celé žvýkání zkomplikovat. Bolest se totiž často „přenáší“ do celé pusinky, a i „přesun“ jídla zepředu dozadu pak bývá nepříjemný. Výsledkem je, že se dítě snaží kousky co nejrychleji polknout, případně je rovnou odmítne, aby se vyhnulo dalšímu tlaku na bolavá místa. Skvělou strategií bývá nabízet studené pokrmy, z lednice, bez ohřívání.
Pokud si správně pamatuji, existují i speciální hračky, která se ukládají v lednici a nabízí se dítěti při růstů zubů k masírování dásní. Osobně moc nefandím populárnímu nabízení vychlazené okurky, protože se může stát, že „vehementní“ masáží si dítě kousek okurky ulomí a tím se zvyšuje riziko dušení…
Mléko jako záchranný kruh
V období nemoci a prořezávání zoubků je kojení a umělé mléko skvělým zdrojem tekutin, živin i uklidnění. Je zcela normální a běžné, že děti v během nemoci odmítají téměř všechno, ale prso nebo láhev s kojeneckou výživou ne. Nemusíte se bát, že dítě „zapomene“ jíst pevné kousky; až se rýma či bolavé dásní zklidní, obvykle se zase rychle vrátí k tomu, co umí.
Navíc kojení či kojenecká výživa jsou tou nejjednodušší cestou, jak zajistit dítěti dostatek tekutin a zároveň ho uklidnit. Děti, které už pijí vodu či jiné neslazené nápoje (ze skleničky nebo brčkem), můžete ke kratšímu napití povzbuzovat během nemoci častěji, ale nikdy je do toho nenuťte. Sledujte pravidelně počet počůraných plenek za den – pokud jejich počet výrazně klesne, a zároveň si všimnete tmavé moči, suchých rtů či zapadlých očí, obraťte se na pediatra. Když má dítě dostatek tekutin, snáz zvládne i občasné výkyvy v jedení a obvykle se rychleji zotaví.
Pozor na varovné signály
V případě, že máte dojem, že se zdraví dítěte zhoršuje (teploty, silný kašel, apatie, zvracení, odmítání pití), obraťte se raději na pediatra. Období rýmy, kašle a bolavých dásní je sice nepříjemné, ale mělo by být krátkodobé. Pokud by se něco zhoršovalo, je vždy lepší návštěva odborníka.
Závěrem: Je to jen přechodná fáze
Pokud vaše dítě při nachlazení, kašli či prořezávání zoubků hůře zvládá pevné kousky, zkuste se tím nestresovat. Dočasně mu upravte jídelníček, nabídněte více mléka (mateřského nebo umělého) a servírujte o dost měkčí, bezpečné varianty. Jakmile se mu uleví, obvykle se zase rychle vrátí k běžnému způsobu jedení.
Takže víte jak – klid a nohy v teple 🙂 Jsem tady pro vás, kdybyste měli další otázky – ozvěte se do komentářů nebo mi napište.
Vaše
Radka,
jimespolecne.cz
