Je nabízení “jídla do ruky” kojencům (ne)bezpečné?

Skoro ve všech rodinách nastane moment, kdy víte/tušíte, že Vaše dítě už je připraveno a příkrmy. A vy jste se rozhodli pro BLW a tedy, že mimčo bude jíst s vámi a bude se krmit samo „jídlem do ruky“.

Jenže ... se bojíte... Strach z rozmázlé mrkvové kaše na zdi v rodinách co „lžičkují“ není totiž nic proti strachu, který cítíme, když jen pomyslíme na to, že naše dítě by se mohlo dusit. Je to totiž to první, co všechny hned napadne, když zmíníte vaše rozhodnutí praktikovat BLW. Je to tak, že ano?

Jelikož zrovna čtete tento příspěvek, předpokládám, že už něco málo víte o metodě baby-led weaning (zkráceně BLW). Anebo třeba ne a jen se prostě chystáte začít vašemu miminku nabízet jídlo (také) bez mixování nebo mačkání vidličkou. Tak nebo tak, věřím, že následující řádky pro vás budou zajímavé.

Co říká věda?

Začnu od konce 🙂 Podle této studie zveřejněné v Pediatrics, baby-led weaning, metoda, podle které se miminko krmí samo (pod dohledem, samozřejmě) je stejně (ne)bezpečná jako krmení lžičkou.

Vědci provedli tuto studii s 206 dětmi. Některé z těchto dětí jedly formou BLISS (baby-led introduction to solids)* a jiné tradiční metodou krmení lžičkou. Autoři studie shromáždili informace o tom, jestli u dětí během jídla došlo k incidentu dávení nebo dušení. U 35% pozorovaných dětí došlo během studie k nějakému incidentu dušení se, ale vědci nenašli rozdíl ve frekvenci dušení se mezi samostatně krmícími se dětmi a těmi, co byly krmeny lžičkou. Zatímco co samo-krmící seděti se v šesti měsících věku dávily více než ty krmené lžičkou, v osmi měsících to bylo naopak.

Jsou to určitě vynikající zprávy a všichni zastánci BLW při zveřejnění výsledků tohoto studia jásali. Musím však poznamenat, že to ale neznamená, že by rodiče měli polevit a nebrat v potaz určité zásady bezpečnosti! Není totiž jedno CO, jakou potravinu či pokrm, ani není jedno JAK to budeme dítěti nabízet.

Stejně jako rodiče účastnící se studie, i my bychom se měli dostatečně informovat o tom jak dětem bezpečně nabízet pevnou stravu, neboli „jídlo do ruky“. Zde jsem Vám přeložila pravidla bezpečnosti, kterými se rodiče během výše zmiňované studie měli po celou dobu řídit. Některá tato pravidla už doporučovala Gill Rapley ve své knize „Vím, co mi chutná“ a značně doplněná je najdete v mé knize „Jíme společně – BLW krok za krokem“. Spoustu užitečných informací se dovíte i na mém instagramovém profilu pod #blwbezpecnost.

Tak, a teď ta pravidla:

1. Před podáním potraviny dítěti se ujistěte, že je potravina dost měkká, aby mohla být v ústech dítěte rozmělněná přitlačením jazyka o horní patro (nebo dost velká a vláknitá na to, aby když ji dítě cucá a žvýká, se v ústech nemohla (ro)zlomit na malé nezpracovatelné kousky, např.: plátky masa).

1. Vyhněte se drobivým potravinám nebo těm, co v ústech můžou vytvořit kouli, nebo jak říkám já – “žmolek“.
2. Ujistěte se, že potravina, kterou dítěti nabízíte, je alespoň z jedné strany dlouhá minimálně tolik, co pěst dítěte.
3. Ujistěte se, že dítě u jídla vždy sedí zpříma, nikdy v záklonu.
4. Nikdy nenechávejte dítě s jídlem samotné. Vždy u něj musí být přítomen někdo dospělý.
5. Nikdy nikoho, kromě samotného dítěte, nenechávejte, aby dítěti dával jídlo do úst. Dítě musí jíst samo podle vlastního rytmu a samo kontrolovat, co a jak si dá do úst.

Potraviny, kterým je potřeba se vyvarovat, když začínáte s nemléčnou stravou v celku :

1. Potraviny, které nemůže rozmělnit jazykem o horní patro.
2. Velmi malé kousky, jako jsou například ořechy, hrozny, bonbóny a peckové ovoce (bez toho, abyste odstranili pecku)
3. Syrová zelenina
4. Syrové jablko (v celku nebo nakrájené).
5. Málo zralé nebo tvrdé ovoce.
6. Citrusové plody nezbavené vláknité vnitřní membrány.
7. Celé ořechy a jiné suché plody (arašídová a jakákoliv jiná másla z nich vyrobená jsou v pořádku).
8. Popcorn
9. Párky/klobásy, mrkev nebo jakékoliv jiné jídlo nakrájené ve formě penízků

Dále pak bylo rodičům vysvětleno, jaký je rozdíl mezi dávením a dušením se, a jak se v obou případech zachovat.

Dávení

U dávení očka dítěte začnou slzet, spustí se u něj reflex, u kterého dítě tlačí jazyk dopředu nebo ven z úst a začne se mu navalovat, nebo dokonce může i zvracet (za účelem vypuzení jídla).T ímto zabrání, aby se kus jídla, který byl příliš veliký na spolknutí, dostal do dýchacích cest.

Dušení

Při dušení dítě kašle nebo lapá po dechu, protože se snaží tlakem vzduchu vyčistit dýchací cesty. Výjimečně, v případě úplného zablokování, dítěte nevydává žádné zvuky. Také se může stát, že vydá těžký zvuk nebo chraplavý pisklavý šepot, snažíc se tak dát najevo svoji nouzi. V tomto případě musíme hned zasáhnout!

Ale jak zasáhnout? Co máme v takovou chvíli dělat? To si řekneme zase příště 🙂

Na závěr bych ještě chtěla dodat, že pokud se rozhodnete s Vaším miminkem praktikovat BLW, informujte se. Informujte se HODNĚ. Málo informované rodiče totiž můžou doopravdy ohrozit své dítě. Například, je velmi běžné, že rodiče volí jako jedno z prvních jídel banán a spolu s ním i jablko. Chyba! Jak jsme viděli výše, jablko je jedním z rizikových potravin a nikdy ho nesmíme podávat syrové v kusech (v syrovém stavu ho nabízíme jen nastrouhané)...

————

*Co je metoda BLISS? Modifikovaná verze BLW, zaměřená na dostatečný přísun železa a počítající s připraveností rodičů ohledně bezpečnosti. Navíc, podle této modifikované verze by mělo každé nabízené jídlo obsahovat: jednu vysoko kalorickou potravinu, jednu potravinu bohatou na železo a kus ovoce nebo zeleniny.