Jedna z prvních pochybností, která rodičům vyvstane, když začínají s příkrmy, je o pořadí jednotlivých jídel. Ušetřím Vás hned teď tohoto bolehlavu: Žádné pořadí neexistuje!
Říkám neexistuje, protože skutečně není nijak vědecky podloženo, že by se mělo začínat například cereálními kašičkami, ovocnými výživami, zeleninou nebo mícháním tohoto všeho. Jediné, co vím i z vlastní zkušenosti je, že zavádění jednotlivých jídel a pořadí je zcela kulturní a zvyková záležitost. A nejen to, dokonce i v rámci jednoho státu nebo kraje se doporučení liší, pediatr od pediatra a nemocnice od nemocnice. A mám pro Vás ještě jednu dobrou zprávu, která Vám ulehčí život: Není potřeba odkládat zavádění žádného jídla kvůli obavám z alergií. Jak uvádějí nejznámější pediatrické společnosti a jak uvedla v květnu 2010 i revize publikovaná v Current Opinion in Clinical Nutrition & Metabolic Care, není potřeba oddalovat zavedení potenciálních alergenů u kojenců. Dokonce by to mohlo mít opačný účinek. To, co je skutečně důležité, je posloupnost. Tím chci říct zavádění nejčastějších alergenů (tzv. velká osma – kravské mléko, vejce, ryby, korýši, burské ořechy, ořechy, sója a pšenice) po trochách (a vždy nejdřív od 6. měsíce), abychom se ujistili, že miminko potravinu dobře toleruje.
Vajíčko také?
Ale co vejce, jahody a exotické ovoce? Oddálením jejich zavedení do jídelníčku miminka nepředejdeme alergii, spíš naopak. The American Academy of Pediatrics doporučila v roce 2000 oddálit zavedení potenciálních alergenů u kojenců, u kterých hrozilo riziko alergie.
Tohle doporučení bylo založeno na názorech expertů, jelikož do té doby neexistoval žádný vědecký důkaz ohledně tohoto tématu. A jak se často stává, toto doporučení určené POUZE rizikové skupině kojenců (alergie v blízké rodině, atd) se globalizovalo na všechny kojence.
Natěstí od tohoto doporučení se začaly shromažďovat studie a výzkumy, které dokázaly, že oddálení zavedení těchto potravin nejen, že není prospěšné, ale dokonce může škodit. Dobrým příkladem je třeba lepek. Před lety se doporučovalo odložit zavedení lepku až do 8. nebo 9. měsíce, ale po „epidemii“ celiakie zaznamenané ve Švédsku po tomto doporučení, se přišlo na to, že pozdější zavedení jen uškodilo, a tak se dnes již doporučuje postupné zavádění od 6.měsíce.
Na základě všech těchto skutečností The American Academy of Pediatrics ve svých doporučeních z roku 2008 stanovila, že neexistuje pádný důkaz, na jehož základě by se mělo kvůli ochraně před alergiemi oddalovat zavedení tuhé stravy (včetně arašídů, vajíčka nebo ryby) na později, než na 4. až 6. měsíc (později upraveno na 6. měsíc podle WHO, která doporučuje výlučné kojení během prvních 6.měsíců).
Ke stejnému závěru došla i The Canadian Pediatric Society ve spolupráci s The Canadian Society of Allergy and Clinical Immunology když v roce 2013 vydala nové pokyny týkající se prevence alergií a vystavování kojenců potenciálním alergenům. Tam poznamenala, že bylo dokázáno, že opožděné zavedení potenciálně alergenních potravin se nepovažuje za účinnou ochranu proti rozvoji alergií.
Tento článek uveřejněný v Canadian Medical Association journal velmi dobře rekapituluje dostupné důkazy na toto téma a zmiňuje studie, které dokazují, že ve Velké Británii se ztrojnásobila alergie na arašídy v době, kdy se doporučovalo oddálit zavedení suchých plodů a oříšků u kojenců. Dále pak i jeden australský výzkum došel k závěru, že případy, kdy se oddaluje zavedení vajíčka, zvyšují mnohonásobně počet alergií v porovnání s případy, kdy se zavádí v době od 4. do 6.měsíce.
V neposlední řadě to je i česká Akademie alergie, imunity a astmatu, která se k tématu staví stejně a v článku Prevence alergie: Zavádění jednotlivých pokrmů do jídelníčku kojence uvádí:
„V případě zpožděného zavádění uvedených potravin dochází nejen k významně častější alergii na potraviny, ale také na alergeny inhalační, tedy na roztoče, pyly, plísně a zvířata. Pozdní zavedení lepku zvyšuje riziko dětské cukrovky a celiakie.“
MUDr. Jiří Novák
Takže co vlastně?
Je jasné, že v případě neexistence důkazů, jsou to rodiče, kdo se musí rozhodnout, jaké jídlo dát a jaké nedat svému miminku podle toho, jaké jsou zvyky v rodině, a samozřejmě také následující pravidla a zásady zdravé výživy.
Připomínám, že zavádění příkrmů se nemá začít před dovršením 6. měsíce (WHO doporučuje do 6. měsice výlučné kojení), kdy se předpokládá, že se miminku začínají vyčerpávat zásoby železa. Tím pádem, hlavně na začátek, je vhodné vybírat potraviny bohaté na železo. Jak jsem již zmiňovala výše, není vhodné odkládat zavedení ryb, jako jeden z mála zdrojů bohatých na mastné kyseliny omega-3, které jsou tak důležité pro správný vývoj miminka (tyto mastné kyseliny obsahuje také mateřské mléko, ale tím, že příjem tohoto se časem snižuje až do odstavení, je potřeba, aby se doplňovaly omega-3 mastné kyseliny i ve formě příkrmů).
Obecně ale platí pravidlo, že miminko by před dovršením 1. roku mělo mít zavedeno v jídelníčku všechno (z toho co jí rodina). Tím se ale samozřejmě nemyslí pochutiny (slané snacky, sladkosti, některá dochucovadla,...) a určité nevhodné potraviny jakými můžou být třeba uzeniny a málo tepelně zpracované masné výrobky, vejce nebo ryby, houby s vysokým obsahem těžkých kovů, ...
Co když dojde k alergické reakci?
Už víme, že nejčastější alergeny z velké osmy je potřeba zavádět postupně a poté být na pozoru, zda se u miminka neobjevila alergická reakce.
Pokud se po nabídnutí příkrmu projeví některý ze znaků potravinové alergie (masivní opuchnutí nebo zrudnutí kůže, průjem, silný kašel, zvracení, …) nejideálnější je navštívit lékaře ať situaci zhodnotí a rozhodne o dalším postupu (zda jde o alergii, o nasazení antihistaminik, je-li nutné testování atd).
Pokud se u vašeho miminka objeví nejasné příznaky alergie méně významného charakteru (lehké lokální začervenání kůže, neidentifikovatelná vyrážka malého rozsahu,..), myslím si, že v takovém případě by vynechávání určitých potravin, nebo dokonce autodiagnostikovaná eliminační dieta kvůli “hledání vinníka” mohli být velmi kontraproduktivní, protože skoro vždy tak dochází ke zbytečné restrikci jídelníčku. Tím se nejenže jídelníček nutričně ochuzuje, ale také se může zvýšit pravděpodobnost výskytu alergie. Podle dostupných důkazů totiž zavedení potenciálních alergenů do jídelníčku má být opakované a pravidelné (abychom se vyhnuli alergii na určitou potravinu ve starším věku, je potřeba ji nabízet před dovršením jednoho roku opakovaně, nestačí, že například rybu dítěti nabídnete za celých 6 měsíců příkrmů jen 3x).
Navíc ve 2/3 případů zdánlivých potravinových alergií vůbec nemuselo jít o jídlo (ale reakci na kosmetiku, oblečení, onemocnění, odření, …) a zároveň, potravinová alergie se může objevit v jakémkoliv věku a tedy omezovat jídelníček tímto způsobem a ochuzovat ho o nutričně bohaté potraviny nemá smysl.
V případě pouhého podezření tedy doporučuji pokračovat v přikrmování bez nutnosti nějakých omezení a pokud se reakce zopakuje – navštivte lékaře.
Teď zpátky k BLW.
Děti na BLW mají vlastní tempo, nesní obvykle jednoho jídla moc najednou, hlavně v začátcích. A to je vlastně výhoda, protože tím si vlastně do stravy zavádějí (prakticky všechny) potraviny „pomalu a postupně“ 🙂 Ale přece jen, kdyby Vaše miminko patřilo mezi nadšené jedlíky nebo jste se rozhodli pro krmení lžičkou:
To nejdůležitější na konec. Při zavádění nejčastějších alergenů (alergeny z velké osmy) doporučuji dodržovat POSTUPNÉ ZAVÁDĚNÍ během 3-5 dnů:
- Nabídněte nejdřív malé množství a postupně další dny přidávejte.
- V době zavádění alergenu se vyhněte zavádění nových potravin, abyste tak neměli problém alergii identifikovat.
- Není nutné zavádět v po sobě jdoucích dnech, ale nenabízejte nové potraviny ani v dnech, kdy alergen nedáváte, protože alergická reakce se nemusí dostavit hned, ale třeba i o den později.
