Baby-led weaning (BLW) je přístup k zavádění pevné stravy, který získává stále větší popularitu mezi rodiči. Původ tohoto konceptu či metody sahá do roku 2003, kdy britská zdravotní sestra Gill Rapley publikovala knihu s názvem „Baby-led Weaning: Helping Your Baby to Love Good Food“.
V knize popisuje svůj výzkum a pozorování, která naznačovala, že děti mohou být schopny samostatně objevovat pevnou stravu již od začátku, bez nutnosti přechodu přes rozmixovanou nebo vidličkou rozmačkanou stravu. Tento tehdy nový přístup upoutal pozornost rodičů, kteří se chtěli zaměřit na podporu samostatnosti, rozvoj motorických dovedností a zdravý vztah k jídlu u svých dětí. Od té doby se BLW rozšířilo po celém světě a stalo se přirozenou volbou pro mnoho rodin při zavádění pevné stravy u dětí.
V čem je rozdíl?
Baby-led weaning se liší od tradiční metody zavádění příkrmů, kde rodiče začínají s rozmixovanými nebo rozmačkanými potravinami a postupně přecházejí k pevnějším konzistencím. BLW dává dítěti možnost přirozeně se seznamovat s různými texturami, chutěmi a vůněmi potravin již od úplného začátku stravování (příkrmů). Dítě dostává k dispozici potravu ve formě dobře uchopitelných kusů, které může samo držet a samo si je vkládat do úst. Nicméně BLW se automaticky nerovná, nebo řekněme nelimituje jen na „jídlo do ruky“ nebo-li potraviny bez mixování nebo mačkání.
Autorka metody Gill Rapley v knize „Vím, co mi chutná uvádí“:
„Při BLW se děje následující:
• Dítě sedí u stolu s rodinou při každém jídle, a jakmile je připravené, připojí se k ostatním.
• Dostane se mu povzbuzení, aby zkoumalo jídlo, když ho začne zajímat – dostane jídlo do ruky a nezáleží na tom, jestli se mu hned podaří je zkonzumovat.
• Jídlo se nabízí v podobě kousků, které mají takovou velikost a tvar, aby je dítě dokázalo snadno vzít do ruky – raději takto než rozmačkané či jako pyré.
• Dítě se hned od začátku krmí samo, místo aby je krmil někdo jiný.
• Záleží na dítěti, kolik toho sní a jak rychle si bude rozšiřovat repertoár jídel, která mu chutnají.
• Dítě i nadále dostává mléko (mateřské či umělé), kdykoliv chce, a samo se rozhodne, kdy je připravené začít mléko omezovat.„
Tady vidíme, že Gill Rapley uvádí společné stolování jako nedílnou součást BLW. Myslím, že je tedy velká škoda, že BLW se často spojuje jen se samostatným krmením a prvek společného jídla bývá opomíjen.
Má BLW nějaké výhody?
Pokud se ale k BLW přistupuje tak, jak je autorkou původně zamýšleno, tedy že dítě jí u společného stolu se zbytkem rodiny a samostatně se krmí bez toho, aby mu rodiče určovali množství a rytmus, s BLW se spojují různé potenciální výhody.
Mezi ty hlavní patří:
- Rozvoj motorických dovedností dítěte. Když totiž samo manipuluje s potravinami, posiluje svou jemnou motoriku a koordinaci rukou a očí. Dítě se učí více (pečlivěji) žvýkat, což může přispívat k rozvoji jazykových dovedností.
- Schopnost regulovat svůj příjem potravy. Místo toho, aby bylo krmené rodiči, kteří obvykle kontrolují velikost porcí, dítě samo rozhoduje, kolik a jakou potravinu sní. To mu pomáhá vyvíjet zdravý vztah ke stravování a rozpoznávat signály hladu a sytosti.
- BLW pravděpodobně podporuje rozvoj dobrých stravovacích návyků a ochutnávání různých potravin. Děti mají možnost objevovat různé chutě a textury, což přispívá k rozvoji jejich chuťových preferencí a rozmanitosti stravy. BLW se jeví i jako prevence návyku jednostranného stravování.
Všechno nebo nic?
I když je baby-led weaning v posledních letech oblíbeným přístupem, není to jediná možnost. Někteří rodiče mohou preferovat kombinaci nabízení potravin v celku s tradičním přístupem, kdy oni aktivně dítě krmí rozmixovaným pokrmem na lžičce. Každé dítě je však jedinečné a každá rodina si musí vybrat způsob, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám a preferencím.
Je důležité mít na paměti, že bez ohledu na způsob zavádění pevné stravy je nutné zajistit, aby potraviny byly bezpečné a vhodné pro věk a motorické schopnosti dítěte. Dbejte na správnou hygienu, zvolte vhodné potraviny a sledujte, jak dítě reaguje na nové potraviny.
Máte-li ale jakékoliv pochybnosti o vhodnosti vámi zvoleného přístupu, doporučuji, abyste se poradili s vaším pediatrem.
9 Responses
Dobrý deň,
trápi ma jedná zložitá otázka na kturú haldám odpoveď už týždne. Mám 6 mesačného syna a rada by som začala prikrmovať formou BLW. Syn ešte nesedí, takže podla doporučení niekolko detských fyzio mám syn držať na “klokánka”. Otázka znie: ako mám spoločne stolovať s ním keď ho držím? Ešte mi u toho vadí že mu nevidím na ústa … Tatínka máme málo doma, takže ho do toho úplne zapojovať nemôžem. Do sedu ešte má ešte ani opravdu ďaleko, no nerada by som zanedbala prísun železa.
Dobrý den, Gréto
Ano, ty začátky u nesedících dětí jsou komplikované a chápu Vaše obavy. Pokud chcete nabízet jen „jídlo do ruky“ tak nejideálnějším řešením je jíst před dítětem vždy, kdy to jde, aby byl tak aspoň pasivním účastníkem stolování a mohla jste aspoň takto modelovat „práci“ s jídlem (žvýkání, uchopování, manipulaci s potravinami,…). Můžete také jíst nejdříve vy (jídlo vhodné pro něj) a poté, co dítě začne jevit zájem, si ho vzít k sobě na klokánka a nechat jíst jeho. Chce to hodně trpělivosti, ale uvidíte, jakmile začne sedět, moc si to spolu užijete.
Mějte se hezky a držím pěsti.
Radka
Dobrý den,
mohu se zeptat, jak často během dne mám miminku v prvních měsících pokrm nabízet? V jednom Vašem rozhovoru jsem slyšela, že, aby byl stále základ mateřské mléko, nemá to být příliš často. Děkuji za odpověď
Dobrý den, Adélo
Začíná se obvykle jedním jídlem, načasovaným tak, aby miminko bylo odpočaté a ne vyloženě hladové. Jak miminko „stárne“ tak jeho bdělá okna se prodlužují a spánky zkracují, takže nebude složité přidávat další jídla. Podle doporučení WHO by se miminko mělo dopracovat k 3 jídlům denně kolem 8.měsíce. Mějte se hezky a užijte si společné stolování.
Děkuji moc za odpověď, hezký den
Dobry den,
chtela bych se zeptat, jak resit, ze dite z jidla natahuje a vse co sni bud vyplivne a nebo dokonce i vyblinka. Mam pocitat, ze je to i presto zavedena potravina? Muze byt, ze nejaky kousek se dostal do briska?
Dekuji, Katka
Dobrý den, Katko
Pokud mluvíme o zavedení stran alergií, k tomu je potřebné, aby dítě něco snědlo. Protože k alergické reakci někdy nedojde, pokud dítě ochutnalo opravdu jen stopové množství. Proto NAPŘÍKLAD k zavedení a vyloučení alergie na mandle nestačí ochutnat mandlové mléko. Obsah mandlí je v těchto nápojích někdy jen 2 procenta a alergie se nemusí projevit. Proto by bylo doslova nebezpečné po takovémto nedostatečném (pomyslném) „zavedení“ pak nabídnou třeba pečivo z mandlové mouky, kde by dítě najednou snědlo opravdu velké množství. U alergenů z velké osmy proto doporučujeme začít malým množstvím potraviny a pokud nedošlo k reakci, postupně množství zvyšovat. U ostatních potravin tento postup není nutný, pokud dítě není atopik nebo nemáte v blízké rodině potravinové alergie.
Hezký den a hodně úspěchů!
R.
Dobrý den,
mám 9. holčičku, která má 5 jídel denně. 1.snídaně (mléko), 2.svačinka(ovoce+lívanečky), 3.oběd (maso+zelenina), 4.svačinka(chlebík,mozarellka,rajčátko,okurek atp.) 5.večeře(kaše).Mezitím samozřejmě nabízím vodu/čaj. Malá metodu BLW miluje a mě baví jí vše připravovat, dívat se, jak jí chutná, jíst společně. Bohužel od miminka je na UM a teď jsem dostala z rodiny komentář, že má mléka málo, že bych ho měla zařadit více. Mohla byste mi prosím poradit,jak na to? Nechci se BLW vzdávat a nahrazovat svačinky mlékem. Naopak se bojím,že když k tomuto začnu mléko přidávat, už to na ní bude “moc”.
Mockrát děkuji za odpověď! 🙂
Dobrý den, Eliško
Obávám se, že na toto Vám nedokážu odpovědět takto v komentářích. Za prvé mám málo informací a za druhé, toto je úplně jiné téma, než ve webináři řešíme. Zkuste se obrátit v rámci konzultací spíše na Nikolu Prokešovou @poradnaproni, spoluautorku mojí knihy a nutriční terapeautku specializující se na BLW.
Hezký den a hodně úspěchů.
R.