Fotka je ilustrační. Jednotlivé potraviny je nutné přizpůsobit motorickým dovednostem dítěte a věku.
Poprvé jsem na sítích otevřela podrobněji téma společného stolování, které je jedním z pilířů baby-led weaning, někdy před třemi lety.
A z vašich dotazů a ankety vyplynulo, že pro některé z vás, hlavně v případě batolat, je společné stolování poměrně stresující záležitost. A to proto, že vás nebo partnera/ku irituje fakt, že si dítě v jídle jen párkrát hrábne a tím to končí. Přitom to není tak dávno, co váš prcek nadšeně ochutnával všechno možné i nemožné. Sama jsem si tím prošla. Vím, co prožíváte. Už spoustu krát jsem mluvila o tom, že moje dcera byla od prvních příkrmů jako nezavřená. Opravdová popelnice 😀
Jenže pak přišla krize prvního roku a nechtěla skoro nic. Zkoušela jsem různé taktiky (o tom, zas někdy jindy), na které zrovna pyšná nejsem a až díky teorii rozdělení odpovědnosti se nám do jídel vrátila jaká-taká pohoda. Já jsem splnila “moji povinnost” a dcerka “tu svoji” (což v jejím případě bylo sníst jedno-dvě sousta) a víc jsem to neřešila.
A pak přišlo období terrible twos – „hrozné dva roky“ (myšleno roky dítěte). A kolotoč odmítání se pomalu začal točit znovu...To jsem ale naštěstí už byla zase o něco informovanější a vzpomněla jsem si na radu nutriční terapeutky z jednoho BLW kurzu. Její rada zněla – u tzv. nejedlíků, vybíravých dětí nebo dětí, které prochází obdobím vzdoru zkuste bufetové stolování. Samozřejmě v případě tzv. nejedlíctví nejde o zázračnou strategii, protože to nejde vyřešit mávnutím kouzelnou hůlkou, ale bufetové stolování může pomoci...
A že ta paní měla pravdu! Od té doby, těd už přes 4 roky, doma aplikujeme bufetové stolování ve větší nebo menší míře vždy.
Tímto způsobem stolování totiž dáváme dítěti svobodu. A hlavně možnost (omezené) volby, která je tak důležitá pro pěstování jejich sebevědomí a autonomie.
A jak to tedy má vypadat v praxi?
Rozložení. To je základ celého bufetového stolování. Jídlo „rozložené“ uprostřed stolu a každý si vybere čeho kolik chce nebo nechce.
Jako příklad použiju ovesnou kaši, tak jak jsem ji zmiňovala i na Instagramu.
Jak ji jíte? Uvaříte kaši, nebo necháte fermentovat vločky v lednici a pak tam ráno přidáte …? Co? Jogurt, semínka, ořechové máslo, ovoce, kokosové lupínky, skořici, kakao, …? Tak než MU/JÍ to do té kaše dáte, zastavte se. A teď:
1. Odneste všechny komponenty kaše na stůl a nechte je, ať si samy své jídlo poskládají. My dospělí se limitujeme jen pomoc a to jen pokud je potřeba – podat misku, příbor, posunout talíř blíž, případně nabrat, pokud jde ještě o malé dítě, které potřebuje pomoc (malá batolata, která vám ukážou prsem, co chtějí, ale s nabíráním můžou mít problém).
2. Zkuste se vyhnout komentářům o tom, jak by dítě mělo vyzkoušet a nabrat si na talíř i to nebo ono. Předejede tomu, že jídlo, které si samo připravilo/poskládalo odmítne, protože potravina, kterou jste mu „doporučili“ mu nechutná a zkazila mu zbytek…
3. Ujistěte se, že mezi potravinami, které dítěti nabízíte je aspoň jedna, kterou skoro s jistotou sní. Nebude tak cítit tlak ze strany rodičů, že musí jíst něco, co mu nechutná / nezná. Je velmi pravděpodobné, že ze začátku si vždy vybere jen co zná a má rádo, ale nebojte, jakmile si začne zvykat na tento styl stolování, začne zkoušet i nové věci.
4. Netlačte ani na sebe! Začněte třeba jen jedním jídlem v týdnu. Ideálně, když je doma i partner/ka a nikam nespěcháte. Za mě je nejlepší začít snídaní. Jsou to jednoduchá jídla bez velkého počtu komponentů.
Držte se řčení – v jednoduchosti je krása.
Protože čím větší výběr, tím větší frustrace
5. K tomu se pojí i to, že se nemusíte stresovat „čančáním“ stolu. V případě kaše můžete ovoce nechat na krájecí desce, jogurt, koření a oříšková másla ve svém originálním obalu.
6. Ideálně čím mladší dítě, tím míň možností. Takže kromě ovesné kaše na stůl odneste třeba jen dva druhy ovoce a jogurt. A pokud nejí u stolu, ale v židličce s pultíkem, „naservírujte“ mu/jí to na pultík. Však on/ona vám dá jasně najevo, co nechce 😀
A teď pár tipů na konkrétní hlavní jídla, která skvěle zapadají do konceptu bufetového stolování.
- Vývar: samotný vývar, vařené maso, vařená mrkev, vařený celer, brambory, těstoviny, čerstvé bylinky servírované také samostatně k posypání – libeček / medvědí česnek / petrželka, cibulová nať / pažitka,…
- Burgry: pečivo, masový/zeleninový burgr, salátové listy, kolečka rajčete nebo vařené řepy, sýr, omáčky – rajčatový rozvar, hořčice, křen, domácí veganéza (nepíšu majonéza, protože ta je ze syrových vajec)
- Pečené maso/ryby a pečená nebo vařená/zelenina (brambory, dýně, mrkev, kukuřice, paprika, brokolice,květák…) k tomu ochucovadla, nasekané čerstvé bylinky – bazalka / oregano / tymián / kopr,…
- Mexické tacos/quesadillas/wrapy: mleté maso nebo pečené trhané maso, restovaná paprika, restovaná cibule, syrová strouhaná paprika, rajče nakrájené na malé kostičky, kukuřice (restovaná nebo z konzervy), strouhaný sýr, čerstvý jogurt nebo zakysaná smetana, čerstvé bylinky,
- Saláty: salátové listy, rajčata, okurky, olivy, vařené vejce, krutony, vařené luštěniny, mleté/nasekané ořechy, olej / zálivka,…
- Těstoviny: těstoviny, rajčatová omáčka/pesto/smetanová omáčka, luštěniny/tofu/sýr/maso, zelenina pečená/vařená
- Sushi/Quinoa/Poke bowl: cereální základ (rýže – basmati, jasmínová, quinoa,…), mrkev/ředkvička/ananas, avokádo, mořské řasy, sezamová semínka, ryba/kuřecí/tofu/vejce, …
Pozor, vždy dodržujte bezpečnou prezentaci s ohledem na věk! Např. pravidlo rozmáčknutí mezi palcem a ukazovákem pro děti bez stoliček, mletí ořechů, strouhání syrové zeleniny, …
