Webinář – BLW a správná výživa: Jak na vhodné složení stravy dítěte

8 Responses

1. Dobrý den, mám dva dotazy.

   Ráda bych se zeptala na radu ohledně nejistoty s dostatečným příjem živin. Snažíme se syna (11 měsíců, kojený) nechat jíst co nejvíc samotného, takže se stává, že z nabízeného jídla nesní téměř nic. Prospívá dobře, tak tomu necháváme volný průběh. Občas se ale dostaví nejistota ohledně toho, jestli do sebe dostává dostatečné množství všech potřebných živin. Na poslední kontrole u doktora měl mírný nedostatek železa. V BLW příručkách se také obvykle píše, kolik by dítě mělo jednotlivých živin sníst. Dá se nějak popsat, v jaké chvíli je taková nejistota opodstatněná a jakým způsobem ji řešit – jakým způsobem pohlídat a případně zajistit, aby dítě alespoň minimum snědlo?

   Druhý dotaz se týká večerního rituálu. Po večeři a koupání, chvíli předtím než jde syn spát, mu nabízíme špaldovou nebo celozrnnou kaši z mléka a vody (50:50), hodně mu chutná, obvykle jí sní – i v porovnání s tím, kolik jí u hlavních jídel – celkem hodně, 3-8 čajových lžiček. Pomáhá nám to i v tom, že v noci lépe spí, nebudí se v první polovině noci tak často na kojení. Ráda bych se zeptala, jestli mu tím nevytváříme nějaký nevhodný stravovací návyk a jestli je kaše nutričně vhodná?

   Děkuji, Veronika

   Odpovědět

   1. Dobrý den, Veroniko,

      děkuji za odpověď. Takový dotaz by mohl být i námětem celé konzultace. 🙂 Zkusím alespoň přidat nějaké postřehy k zamyšlení.

      Zejména bych z nutričního pohledu myslela při nabízení na opravdu velmi nutričně bohaté potraviny, ideálně i pokrmy vždy se zdrojem železa. Nezapomeňte, že každé sousto se počítá. 🙂 Energetickou hodnotu pokrmu můžete vždy zvýšit přidáním volného tuku do pokrmu, například pokapat kvalitním olejem nebo přidat máslo apod. Maso a vnitřnosti jsou jednoznačně hlavním zdrojem železa, takže je vhodné je nabízet denně, případně i vícekrát denně, pokud jí dítě minimální množství pokrmu.

      Dále se zamyslete, zda dítě jí opravdu málo? Ono to kolikrát vypadá, ale obvykle jí umírněně ke svému věku. Vždy záleží i na počtu nabízených jídel během dne a na celkovém režimu dne (spánku apod.).

      Co se týče nedostatku železa, tak i tento deficit může mít za důsledek nechutenství a může to být opravdu začarovaný kruh, bohužel. Tedy je na místě zvážit jak je deficit významný a případně suplementovat doplňkem stravy.

      Dítě můžeme podpořit v příjmu stravy zejména společným jídlem (tedy jíme stejné jídlo, ve stejný čas, u společného stolu), vhodným načasováním (dítě by nemělo být hladové extrémně nebo velmi unavené) a správnou formou nabídnutí (tak aby pro dítě nebylo zbytečně moc obtížné se najíst – pokud se mu nebude dařit opakovaně dopravit pokrm do pusy, tak to bude k vzteku a chuť jíst bude nízká – je kaše nabízena večer na lžičku rodičem a přes den je strava nabízena do ruky? – není to důvod proč jí sní třeba více než stravy přes den nebo nemáte vy lepší kontrolu kolik toho snědl?).

      K večernímu rituálu 🙂 Každý rituál má vliv na jídelní chování v budoucnu. Zejména večerních rituálů se následně i špatně zbavuje. Kojení v noci u 11 měsíčního dítěte je normální, i když chápu, že je náročné. Proč mimo večeři nabízíte následně ještě další druhou večeři – jak dlouho to po večeři je? Co by se stalo, kdyby byl nabízen jiný pokrm než kaše? Případně byla nabízena kaše na jiné denní jídlo? Jinak samo o sobě není kaše na večeři nutná a stejně tak zároveň to není nevhodné, ale je dobré dodržovat odstup od posledního jídla od spánku, aby dítě nechodilo spát úplně s plným bříškem. Dále bych myslela na pestrost, tedy jak píšete nabízení kaše před spánkem je spíše forma uspávacího rituálu 🙂

      Kaši klidně uvařte jen z mléka, není nutné ředit vodou.

      Snad jsem alespoň částečně odpověděla.
      Krásný den přeji Nikola @poradnaproni

      Odpovědět

2. Dobrý den,

   doma ryby nejíme, lze získat větší množství DHA z nějaké jiné potraviny ? Případně spíš volit doplňky stravy

   Odpovědět

   1. Dobrý den, Terezo,

      děkuji za Váš dotaz.

      DHA patří do skupiny omega-3 mastných kyselin (MK). DHA není tzv. esenciální MK, tou je z rodiny omega-3 MK alfa-linolenová MK. Z té umí tělo vytvořit DHA kyselinu. Avšak v dětském věku, a v jiných specifických situací, kdy je DHA velmi potřebná, je pro tělo velmi výhodné přijímat rovnou DHA, protože by tvorba těla nebyla dostatečná. Významným zdrojem DHA jsou zejména právě tučné ryby.

      Zdroje omega-3 MK jsou mimo ryby například vlašské ořechy či lněný olej. Výhodný je k pokrytí potřeby omega-3 MK i příjem řepkového oleje. Pokud však nejíte ryby, a dítě není alergické na ryby, tak doporučuji užívat kvalitní doplněk stravy s omega-3 MK (olej nebo u starších dětí želé), protože je to pro dětský věk velmi důležitá živina, jak bylo již zmíněno.

      Přeji příjemný den Nikola @poradnaproni

      Odpovědět

3. Dobrý den,

   9m dcera (kojená) má od narození zjištěnou ABKM a do toho má alergii na lepek.
   Prosím poradila byste mi, jaké konkrétní potraviny mám nabízet, aby měla dostatečný příjem vápníku?

   Druhý dotaz zní, jaké mám nabízet pečivo, když má dcera alergii na lepek?
   Jaká je nejlepší alternativa?

   Děkuji, Barbora

   Odpovědět

   1. Dobrý den, Barboro,

      děkuji za Váš dotaz.

      Pro kojenecký věk je zásadní příjem vápníku z MM. Do stravy můžete aktivně také přidávat nemléčné zdroje vápníku, ale pestrou stravou by mělo být dostatečně nahrazeno. Pro kojící je výhodné vápník přijímat z doplňků stravy. Pokud alergie nevymizí (typicky do tří/pěti let), tak je pak v pozdějším věku důležité myslet na dostatečné pokrytí vápníku, když už se dítě nekojí, případně také užívat doplňky stravy s vápníkem, protože mléčné výrobky běžně hradí významnou část vápníku. K vápníku také nezapomínejte na vitamin D.

      Nemléčné zdroje vápníku:
      – běžně dostupná zelenina jako je celer, kedlubna, zelí, brokolice, květák a další brukvovitá zelenina. U této zeleniny je taky velmi dobrá vstřebatelnost vápníku – téměř dvojnásobná než z mléčných výrobků, tedy přestože mají celkově nižší obsah vápníku, tak se tento vápník dobře vstřebává a jsou skvělým zdrojem
      – některé luštěniny: hrách, čočka, fazole
      – sardinky a malé rybky s kostmi jsou také skvělým zdrojem vápníku
      -sezam, mák, mandle a další ořechy a semínka také mohou doplnit vápník, zde u dětí opatrně s ohledem na riziko dušení (másla) a u máku i na možnou kontaminaci těžkými kovy
      – některé ovoce jako je například pomeranč nebo lesní plody
      – dobrým zdrojem může být i tvrdá pitná voda
      – fortifikované potraviny – často rostlinná mléka například nebo cereální výrobky

      Co se týče lepku a náhrady pečiva, tak jako ideální varianta se nabízí domácí pečivo z BLP mouky. Doporučuji koupit domácí pekárnu. V té je příprava BLP pečiva poměrně málo náročná. Receptů najdete bezpočet. Taktéž jako bonus ovlivníte obsah soli. Pokud chcete kupovat, tak je také samozřejmě dostupné BLP pečivo i v běžných obchodech, tam doporučuji čtení etiket z ohledem nejen na obsah sodíku. Pozor také na obsah sóji (častá zkřížená alergie s ABKM – nevím zda máte vyšetřeno) a pozor na nadměrný příjem rýže (to platí i pro rýžové nápoje) s ohledem na riziko nadměrného příjmu arsenu. Běžné zařazení rýže do jídelníčku je v pořádku. I přes tato omezení lze vybrat produkt na běžném trhu.

      Přeji hodně sil. S pozdravem Nikola @poradnaproni

      Odpovědět

4. Dobrý den,

   dovoluji se zeptat na vícero, ale věřím, že rychlých otázek:

   1)
   Do jakého věku doporučujete UM (a v jakém množství) u dětí, které mají UM od narození?

   2)
   Do jakého věku platí „dětský“ poměr bílkovin a tuků?

   3)
   Je bezkofeinový černý čaj pro děti v pohodě?

   4)
   Dochází k nějaké zásadní změně ve stravovacích doporučeních u batolat ve věku od 24 měsíců?

   5)
   A poslední z organizačního ranku – neuvažujete, prosím, o podobně laděném workshopu pro starší děti (2+)?

   Moc děkuji za odpovědi a přeji Vám oběma krásný den!

   S pozdravem

   Šárka Tomášková

   Odpovědět

   1. Dobrý den,

      pokusím se odpovědět na Vaše otázky:

      1) Od 12 měsíců je teoreticky možné dítě pozvolna převádět jen na pestrou stravu, respektive není nutné podávat UM. To však neuděláme samozřejmě ze dne na den. Toto doporučení se uplatňuje zejména v případě, kdy žena z jakéhokoliv důvodu přestane kojit po 12 měsíce věku dítěte. V ten moment UM již nezadávíme. Obecně se doporučuje u dětí nekojených přistupovat k příkrmům stejně jako u dětí kojených. Tedy vždy záleží na okolnostech a schopnostech dítěte příkrm sníst v dostatečném množství. Můžete se řídit orientačně procentuálním pokrytím energie/množství z MM vs. příkrmu, viz. přednáška. Tedy MM se pak může rovnat UM. Postupně po druhém roku UM můžete ukončit.

      2) Bílkoviny ve sníženém množství je vhodné hlídat zejména do 18 měsíce s ohledem na vývoj ledvin. Obecně k dospělému poměru potřebě bílkovin však dítě dospěje až v pubertě. Potřeba živin se však samozřejmě s růstem dítěte mění.

      3) Na toto jasně neumím odpovědět, vždy záleží na frekvenci a množství. 🙂 Základ v pitném režimu je voda. Pokud bych takový čaj zařazovala, tak spíše příležitostně. Čaj sice bude bez kofeinu, ale bude obsahovat tzv. antinutriční látky, takže pro denní pití pro dítě nebude úplně dobrou volbou.

      4) Od 24 měsíců děti zpravidla ukončují posupně kojení, což je samozřejmě zásadní. Zásadně se určitě liší jídelníček 6 měsíčního dítěte a 24 měsíčního dítěte. Dítě od 24 měsíce učíme pravidelnosti ve stravování a postupně ho učíme jíst podle potravinové pyramidy pro děti od 3 let a zásad správného stravování vedoucí ke zdraví. Z praktického hlediska se upravuje počet jídel za den, velikost porce apod. Což vede k tomu, že dítě již plně hradí svoje nutriční potřeby z pestré stravy. Potřeba nutrientů se logicky mění, ale osobně vnímám, že jde spíše o proces a postupné změny, než významně zásadní změnu v doporučeních 🙂

      5) Děkujeme mnohokrát o Váš zájem. Zajisté zvážíme, zda by bylo vhodné zařadit i takový seminář. 🙂

      S pozdravem Nikola @poradnaproni

      Odpovědět