Search
Close this search box.

Ryby v jídelníčku kojenců a malých dětí. Díl 1.

O tom, že jsou ryby zdravé a jejich konzumace je zdraví prospěšná jsme určitě všichni slyšeli. Ryby jsou totiž:

  • zdrojem kvalitních bílkovin   
  • lehce stravitelné
  • zdrojem důležitých minerálů jako je selen, zinek, fosfor, vápník a jódu (tento jen v případě mořských ryb/plodů) a vitamínů A, D, a skupiny B. Spousta druhů je také bohatá na vitamín D.
  • skvělým zdrojem nenasycených mastných kyselin, zejména omega-3 (platí pro tučné ryby)
  • některé druhy mořských plodů jsou bohaté na železo

Rodiče s jejich zavedením do jídelníčku kojenců však často velmi váhají. Právě proto jsem se rozhodla tento článek napsat a povzbudit vás k nabízení ryb už od prvních příkrmů, protože jejich zahrnutí do stravy vašeho miminka přinese jen výhody:

  • Omega-3 mají protizánětlivé účinky, a to je jednou z vlastností, pro kterou se konzumace ryb doporučována. Dokonce tolik, že se na trhu objevily vitamínové doplňky obsahující omega 3, jenže pozitivní efekt těchto doplňků není stoprocentně jistý. Navíc, tyto doplňky se nedoporučují dětem mladším 3 let.
  • Častá konzumace ryb v raném věku se spojuje (prevence) s nižším rizikem vzniku alergií, jako je například astma, rýmy nebo ekzémů. Co však není zatím potvrzeno, je léčba těchto onemocnění, pokud se již u jedince vyskytly. I když je možné, že také mohou být při léčbě nápomocny.
  • Některé studie spojují konzumaci ryb s pozitivním kognitivním vývojem
  • Různé studie vypozorovaly, že častá konzumace ryb během těhotenství a v brzkém věku měřitelně zvýšila kognitivní vývoj v prvních letech života. I když, tento efekt se v pozdějším věku vytrácel vlivem jiných faktorů.
  • Konzumace tučných ryb obsahujících omega 3 by mohlo pomoci léčbě ADHD, jenže dosavadní studie naznačují pouze omezený pozitivní vliv na ADHD. Systematické revize s omega 3 ve formě vitamínových doplňků nenasvědčují jejich prospěšnosti, výjimkou jsou případy, ve kterých jde o potvrzený nedostatek omega 3 v těle.
  • Dalšími možnými pozitivními vlivy jsou, které se zatím studují by mohly být: prevence a léčba zánětlivých onemocnění střev, hyperlipidemie, vysokého tlaku, …

Nicméně, navzdory omezením, která se sebou nesou studie o výživě (lidské tělo je příliš komplikované na to, aby se něco mohlo určit se stoprocentní jistotou), je konzumace ryb prospěšná už jen z toho důvodu, že vytlačuje konzumaci jiných nezdravých výrobků průmyslově zpracované masné výrobky, pochutiny, sladkosti, …

INSTAGRAMOVÝ MINI PRŮZKUM OHLEDNĚ KONZUMACE RYB

Na Instagramu jsem se před nějakým časem zeptala rodičů, kteří mě sledují, co je odrazuje od nabízení ryb svým dětem. Tady najdete jejich důvody a pod každým důvodem moji odpověď/argumentaci:

1. Důvod: Strach z alergie

Podle posledních studií (kterým se podrobněji věnuji v tomto článku) vyhýbání se alergenům během prvního roku miminka může mít nežádoucí následky. Těmi můžou být právě různé alergie v pozdějším věku, astma, atopická dermatitida atd…Proto přední zdravotnické organizace doporučují konzumaci ryb (a jiných alergenů) od počátků příkrmů.

2. Důvod: Nechutnají rodičům, takže je nenabízejí ani dětem

První roky života je obdobím, kdy formuje osobnost člověka, vytváří si zvyky a návyky, včetně těch stravovacích, a proto bychom se v tomto období měli zaměřit na budování zdravých základů. Určitě z vlastní zkušenosti víte, že jakákoliv pozitivní změna v pozdějším/dospělém věku stojí mnohem víc úsilí…

Veškeré zkušenosti s jídlem, které získáme jako malé děti, můžou mít velmi důležitý dopad na formování chuťových preferencí. Proto je rodina a později také školka/škola důležitým faktorem, který může ovlivnit rozhodování dítěte určitou potravinu, v tomto případě rybu, sníst nebo odmítnout.[1] Pokud tedy rodinné stravovací návyky neodpovídají doporučením o konzumaci dané potraviny[2]), je velmi pravděpodobné, že dítě v budoucnu projeví k této potravině odpor nebo averzi.[3]

Pozn. Výživové doporučení ohledně konzumace ryb je 2-3x týdně, 400g/týdně pro dospělé. V ČR chybí doporučení ohledně konzumace ryb u kojenců, ale pro příklad: Španělská pediatrická společnost doporučuje 3-4 porce ryb týdně a Katalánská Agentura veřejného zdraví, která je mimoto, také propagátorem BLW, specifikuje dokonce porci: 30-40g ryb u dětí od 6-12m. A ve věku od 1-3 let by měla mít porce 60-70g.

3. Důvod: Strach z neznámého

Hodně rodičů, co uvedlo tento důvod mi pak ve zprávách psalo, že je za tím nejčastěji strach z kostí, strach z těžkých kovů, nebo jen to, že nevědí, jak je připravovat (jeden díl toho článku o nabízení ryb bude věnovaný praktické části, a tedy přípravě a prezentaci ryb pro miminka od 6. měsíce).

Problematika těžkých kovů je velmi obsáhlé téma, a přiznám se, že se necítím povolaná se podrobně tomuto tématu věnovat (nemám k tomu odborné vzdělání), ale samozřejmě bych zde ráda uvedla několik faktů:

Rizikem při konzumaci ryb je zejména koncentrace rtutě (konkrétně methylrtuť), která se do vody dostává z prostředí znečištěného průmyslovou činností. Obecnou normou je, že čím větší (starší) ryba, tím vyšší obsah methylrtuti.

Všechny ryby můžou obsahovat malé množství rtuti, ale jen častá konzumace některých druhů může být pro zdraví riziková. Těmi jsou zejména tučné mořské ryby (žralok, mečoun, tuňák Thunnus thynnus) a pak sladkovodní dravé ryby (štika, candát, bolen). Španělská agentura pro bezpečnost potravin v roce 2019 upravila dosavadní doporučení o konzumaci těchto ryb a velmi je zpřísnila:

Těhotné a kojící matky a děti do 10 let by měly z jídelníčku ZCELA vynechat konzumaci výše zmiňovaných ryb

Děti ve věku 10-14 let mají omezit konzumaci těchto ryb na 120g MĚSÍČNĚ.

Dále, SZÚ vydalo leták s radami ohledně konzumace ryb pro ženy plánující otěhotnět, těhotným, kojícím ženám a dětem do 3 let, ve kterém doporučuje nekonzumovat maso žraloka, mečouna a velkých sladkovodních dravých ryb.

A teď něco k „podezřelému“ lososovi:

Ve zprávě z roku 2004, která se objevila v prestižním časopise Science vyvolala poplach ohledně polychlorovaných bifenylů (PCB) u lososa. V této studii bylo kontrolováno 14 kontaminantů, včetně polychlorovaných bifenylů (PCB), které jsou spojovány s výskytem rakoviny a vývojovými defekty u lidí. Bylo zjištěno, že chovaný losos obsahuje až desetkrát více PCB, dioxinů a pesticidů než losos volně žijící v moři. Nejvíce kontaminovaným vyšel losos chovaný ve Skotsku a na Faerských ostrovech.

Nicméně od publikace této studie uplynulo hodně vody, provedlo se spousta nových studií a losos, který v dnešní době můžete v běžném obchodu zakoupit je pro konzumaci zcela bezpečný.[4]

4. Důvod: Ryby jsou špatně dostupné/drahé.

Samozřejmě čerstvá ryba je nejlepší ryba, ale také může být nejhůř dostupná a tedy i dražší.

Druhou nejlepší možností je koupit mražené ryby, které jsou obecně o něco levnější a mnohem dostupnější, případně ryby v konzervě (ryby solené, uzené nebo v marinádách nepovažuji za vhodné minimálně do jednoho roku, proto se nimi dál nebudu v článku zabývat).

Kde tedy ale ryby koupit? Díky vám a opět díky Instagramu jsem mohla sepsat vámi doporučovaná místa:

Čerstvé ryby:

  • Aquaponia – Lážovice, Hostomice
  • Chabrybárna – Praha-Dolní Chabry
  • Cipa-gastro.cz (doručení Praha a okolí)
  • Globus ČR
  • Kaufland
  • Košík.cz
  • Lidl
  • Makro
  • Ocean48 – Brno, Olomouc, Hradec Králové
  • Rohlík.cz
  • Rybárna v Studenci u Horky
  • Scuk.cz
  • Svět Bedýnek
  • Tesco

Mražené ryby:

  • Bonfood.cz
  • Boxxi.cz

A teď, když už víme, že konzumace ryb je zdraví prospěšná, její zavedení do jídelníčku našeho miminka s sebou nese jen výhody a už i víme i kde je nakoupit, potřebovali bychom vědět, jak vybrat z nabídky co nejkvalitnější rybu. Na co se zaměřit při výběru čerstvé, mražené nebo konzervované ryby se dozvíte v druhém dílu tohoto článku.


[1] Parental influences on children’s eating behaviour and characteristics of successful parent-focussed interventions – ScienceDirect

[2] https://www.vyzivaspol.cz/vyzivova-doporuceni-pro-obyvatelstvo-ceske-republiky/

[3] Parental Influence on Eating Behavior (nih.gov)

[4] https://sjomatdata.hi.no/?lang_id=2.#search/

https://www.researchgate.net/publication/268038456_Contaminant_levels_in_Norwegian_farmed_Atlantic_salmon_Salmo_salar_in_the_13-year_period_from_1999_to_2011

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0013935116311811

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33352671/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Newsletter
Nic ti už neuteče