Vajíčko. Jak a kdy ho zavést do příkrmů

Jíme společně / Blog / Začátky a přechod na pevnou stravu / Vajíčko. Jak a kdy ho zavést do příkrmů

Dnešní téma je tak trochu noční můra rodičů miminek, kteří začínají s příkrmy (ať už je to formou BLW nebo mixovanými příkrmy). Vejce je potravina, ze které míváme strach, protože jde o velmi častý alergen, takže v tomto příspěvku se budu snažit co nejlépe objasnit pochybnosti, které přináší vajíčko a jeho zavádění .

Kdy se má zavádět vajíčko?

Jak jsem psala v jednom z předešlých článků, zjistilo se, že oddálení zavádění jistých potravin může alergii spíš vyvolat, než jí předejít. To platí i pro vejce. Proto se dnes doporučuje nabídnout vajíčko již od začátku příkrmů, v případě BLW tedy nejdříve od 6.měsíce. V případě, že v rodině máte některého člena rodiny alergického na vejce, zavádění zkonzultujte i se svým pediatrem.

Je potřeba oddělovat žloutek od bílku?

Alergie na vejce je docela komplexní otázka. Člověk může mít alergii jen na bílek nebo jen na žloutek (velmi ojediněle), na oboje, na syrová vejce, na syrová a vařená, ale ne pečená, … Obecně je to bílek, který způsobuje více alergií, a to pro jednak jeho vysoký obsah bílkovin oproti žloutku – čím víc bílkovin, tím větší pravděpodobnost – a jednak proto, že některé z nich jsou termostabilní (odolné vůči tepelné úpravě).

Tak a teď ta otázka: oddělovat nebo neoddělovat? Prošla jsem internet a moudré knížky a musím říct, že i když máme zažité oddělování, nenašla jsem nikde vědou podporované opodstatnění tohoto postupu. Ani mezi zahraničními zdroji ani mezi domácími. Žádná z předních zdravotnických nebo pediatrických společností nezmiňuje zavádění zvlášť žloutku nebo zvlášť bílku (například AAP, EFSA, NHS, EAACI, ...).

A teď přispěju trochou vlastní úvahy. Rozhodnu se zavést vejce.

Nabídnu nejdřív žloutek (postupně), vše proběhne v pořádku a bez reakce. Fajn. Nabídnu bílek. Také bez reakce. Závěr: Dítě nemá alergii.
Udělám omeletu a nabídnu vše dohromady a v pořádku. Závěr: Dítě nemá alergii.
Nabídnu nejdřív žloutek (postupně) a mimi je bez jakékoliv viditelné reakce. Začnu tedy nabízet i bílek a dojde k reakci. Závěr: na základě podezření na alergii jdeme k doktorovi, který nás nasměruje k dalšímu postupu a případným testům a vyšetřením.
Nabídnu vše dohromady a dítě má alergickou reakci. Závěr: na základě podezření na alergii jdeme k doktorovi, který nás nasměruje k dalšímu postupu a případným testům a vyšetřením.

Tímto malým rozborem docházím ke stejnému závěru, k jakému (asi) došla i vědecká obec, a totiž k tomu, že nemá smysl oddělovat žloutek od bílku při zavádění příkrmů, když závěr je vlastně ten samý – alergie na vejce. Jak uvádí American College of Allergy, Asthma & Immunology, není totiž možné bílek zcela oddělit od žloutku a na tomto vždy zůstanou stopy bílku. Pokud bychom nabídli našemu dítěti žloutek (na kterém jsou samozřejmě i nějaké stopy bílku) a bylo by bez reakce (protože dítě nesnědlo takové množství, aby se alergická reakce objevila) a následně, po nabídnutí bílku by mělo alergickou reakci, tak nás to vede také k závěru, že i když je dítě alergické na vejce-bílek, pravděpodobně snese potraviny, ve kterých můžou být stopy po vejci (v potravinách podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům označováno typicky „“Může obsahovat stopy…“ nebo “Může obsahovat…“). Ovšem bez toho, aby dítě po reakci podstoupilo další vyšetření, testy případně eliminační dietu byste riskovali nabízení potravin, které vejce nebo jeho stopy obsahují?

Co je ale skutečně důležité při zavádění vajíčka?

Nejdůležitější je na začátek dostatečná tepelná úprava, jak zmiňuje i The European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) („... introducing well-cooked, but not raw egg or uncooked pasteurized egg ...“). Jak jsem totiž zmínila dříve, bílek obsahuje několik druhů bílkovin. Některé jsou citlivé na teplo, což znamená, že se tepelnou úpravou degradují a ztrácí tak schopnost alergizovat (to je případ i bílkovin obsažených ve žloutku). Pokud je tedy dítě alergické na některou z těchto bílkovin citlivých na teplo, dostatečně uvařené/upečené vajíčko mu nebude dělat problém. Pokud je ale alergické na ovomukoid nebo lysozym, což jsou bílkoviny odolné vůči teplu, tak bude muset ze stravy vejce úplně vyloučit.

Neméně důležité je ale také POSTUPNÉ ZAVÁDĚNÍ. To znamená, že stejně jako v případě nejčastějších alergenů z velké osmy (mléko, lepek, ořechy, ryby, ...) nabídněte nejdřív malé množství a postupně další dny množství zvyšujte. V době zavádění vajíčka, jakožto častého alergenu, se vyhněte zavádění nových potravin z velké osmy, abyste tak neměli problém alergii na vejce identifikovat. Není nutné vejce (ani jiný alergen z velké osmy) zavádět v po sobě jdoucích dnech. Pokud nebudete zavádět vejce po sobě jdoucích dnech tak někdy se doporučuje nenabízejte nové potraviny z velké osmy ani ve dnech, kdy vajíčko nedáváte, protože alergická reakce nebo intolerance se nemusí dostavit hned, ale třeba i o den později. Proto kdybyste začali zavádět malé množství v pondělí, a pak zase trochu ve středu, přitom v úterý nabídnete třeba rybu, co předtím nikdy dítě nezkusilo a ve středu po zavedení vajíčka bude mít průjem a vyrážku, tak byste s jistotou nevěděli, co to způsobilo ☹

A jak poznáme, že je naše dítě alergické?

„Prvními symptomy může být kopřivka, ekzém, zažívací potíže, nechutenství, dechové potíže. Při včasné reakci se potíže projeví během několika minut až dvou hodin po požití či kontaktu. Reakce může být i po delším časovém úseku, jde o pozdní reakci. Vaječné bílkoviny mohou vyprovokovat i vážnou, celkovou reakci organismu takzvanou anafylaxi. [1]„
Alergocentrum.cz

Jak můžeme zavést vajíčko formou BLW?

Zopakuji, že důležité zavádět pomalu a postupně. Možností je nespočet a zde uvádím některé z nich:

Lívance, palačinky, buchta… pozor ale na cukr 🙂 Výsledný pokrm kontrolujte stran konzistence. Pozor, aby se dítěti nelepilo těsto na patro.
Uvařené natvrdo a rozdrobené v jídle: s vařenou čočkou, s rýží, v cuketovém/dýňovém krému…
Rozkvedlané vejce nalijeme do třeba zeleninové polévky (lijeme ho do ní za plného varu, aby bylo pořádně tepelně upravné)
Ve snídaňových kaších (přidáváme opět za plného varu, rozkvedlané s trochou studeného mléka) a ještě pár minut povaříme
U omelety nebo bramborové tortilly dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu, protože my dospělí máme tendenci je „nevysušit“, ale pro děti to vhodné není nejen stran alergií, ale i bakterálních onemocnění, viz níže.

Jakou mají mít potraviny a výsledné pokrmy konzistenci, jaký tvar nebo forma je k jejich nabízení nejlepší, podrobně rozebírám v úspěšném webináři PEVNÉ KOUSKY VE STRAVĚ KOJENCŮ A BATOLAT: JAK ZAČÍT BEZPEČNĚ A EFEKTIVNĚ

A co syrová vejce?

V první řadě musím poznamenat, že konzumace syrových vajec není stoprocentně bezpečná v žádném věku. Rizikem je totiž salmonelóza. Jde o průjmové bakteriální onemocnění, k jehož přenosu dochází během konzumace infikovaných potravin nebo pitím vody, ve které se nacházejí bakterie salmonely. Inkubační doba salmonelózy je 6 až 24 hodin. To znamená, že onemocnění se projeví přibližně po 6 – 24 hodinách od konzumace infikované potraviny. Onemocnění začíná postupně celkovou nevolností, bolestmi hlavy a břicha. Poté následuje zvracení a později průjem. Bolesti břicha se zhoršují a mají kolikový charakter. Onemocnění je doprovázeno horečkou a někdy zimnicí. Příznaky většinou zmizí během týdne, ale v závažnějších případech mohou trvat až dva týdny. U malých dětí, starších osob a oslabených jedinců může být průběh velmi těžký. Děti jsou riziková skupina, protože průběh onemocnění snáší kvůli velké a rychlé ztrátě tekutin mnohem hůř než dospělí. Je proto nutné dětem podávat co největší množství tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu. [2]

Další bezpečnostní doporučení:

Nekupujte nakřáplá vejce.
Vejce skladujte v chladničce v přihrádkách k tomu určených.
Zpracujte je do data minimální trvanlivosti.
Skořápku vajec neomývejte, pokud se nechystáte vejce ihned spotřebovat.
Na skořápce je ochranná vrstva, která chrání vejce před škodlivými mikroorganismy, a umytím se tato vrstva poruší.
Zabraňte křížové kontaminaci tím, že se syrovými vejci manipulujete odděleně
od ostatních potravin.
Po práci je třeba umýt použité kuchyňské potřeby a pracovní plochy a důkladně si umýt
ruce.
Vyvarujte se konzumace syrových vajec. Při přípravě domácí zmrzliny, majonézy a šlehané pěny je vhodnější použít spíše pasterizované vaječné výrobky než syrová vejce. [3]

Kolik vajec smí sníst mé dítě?

Vejce jsou nutričně cennou potravinou z hlediska obsažených bílkovin, vitaminů, minerálních látek příp. i nenasycených mastných kyselin a dalších biologicky účinných složek.[4] Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by dítě, které začalo s příkrmy, mělo jíst denně maso, ryby nebo vejce, nebo alespoň tak často jak je to možné. Často se však mluví o vysokém obsahu cholesterolu. Takže jak to je? Výzkumy ukazují, že cholesterol z vajec nepřispívá nijak významně ke zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, například:

Pokud se tedy my a naše dítě stravujeme správně, může sníst i jedno vejce denně. Jde o to, abychom si dali pozor zejména na množství živočišných bílkovin v jeho jídelníčku. Studie švédské univerzity UMEA nasvědčuje tomu, že vysoký příjem bílkovin během prvních dvou let života je spojen s rizikem obezity. Navíc, zvýšený příjem bílkovin zrychluje růst, fenomén spojený s předčasnou pubertou a opět obezitou.